Klasifikační řád základní školy je zpracován v souladu se zněním zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání , v platném znění (dále jen školský zákon) a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky , v platném znění (dále jen vyhláška). Klasifikační řád je součástí Školního řádu Základní školy, Trutnov, Komenského 399

Článek I.

OBECNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Klasifikační řád je pokynem pro pedagogické pracovníky a určuje pravidla hodnocení žáků Základní školy, Trutnov, Komenského 399.

- hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné

- pro klasifikaci platí obecná zásada, že vždy hodnotíme celkové vědomosti, znalosti, dovednosti a získané kompetence a ne to, co nezná

- při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi

- při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření pedagogicko–psychologické poradny v návaznosti na integraci

- učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví

- třídní učitel z odpovídá za to, že veškeré údaje o klasifikaci, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapisují mimo povinnou dokumentaci také do programu Bakaláři

- pro příslušný školní rok jsou vedením školy vydávány "Důležité informace pro pedagogické pracovníky", kde jsou specifikovány případné změny a upřesnění směrem ke klasifikaci, evidenci a kde jsou definovány povinně volitelné a nepovinné předměty

Článek II.

STUPNĚ A ZÁSADY HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ

1. Prospěch

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (předměty povinné, povinně volitelné, volitelné, nepovinné) je klasifikován těmito stupni :

"1" - výborný

"2" - chvalitebný

"3" - dobrý

"4" - dostatečný

"5" - nedostatečný

2. Chování

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni :

"1" - velmi dobré

"2" - uspokojivé

"3" - neuspokojivé

Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí.

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči spolužákům, pracovníkům školy a dalším osobám v budově školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených školním řádem, školským zákonem a dalšími obecně závaznými předpisy.

3. Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Výchovná opatření může udělit nebo uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

Žákovi, který vykazuje kázeňské problémy závažným porušováním školního řádu, lze udělit výchovná opatření k posílení kázně :

"NTU" - napomenutí třídního učitele

"DTU" - důtka třídního učitele

"DŘŠ" - důtka ředitele školy

Pokud se jedná o závažný přestupek proti ustanovení Školního řádu, není nutno dodržet postupnou škálu kázeňských opatření.

Za neomluvené hodiny je žákovi uděleno výchovné opatření k posílení kázně.

U prokázaného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola též postupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní další nezbytná opatření včetně hlášení příslušným úřadům.

Hrubé vulgární chování, slovní urážky a ponižování, fyzická agrese, šikana či omezování osobní svobody jsou postihovány automaticky důtkou ředitele školy. V opakovaných případech nebo ve zvlášť závažných případech potom sníženým stupněm z chování.

4. Celkové hodnocení žáka

Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni:

- prospěl/a s vyznamenáním

- prospěl/a

- neprospěl/a

- nehodnocen/a

Žák je hodnocen stupněm:

- prospěl/a s vyznamenáním = není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) vyhlášky

- prospěl/a = není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

- neprospěl/a = je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

- nehodnocen/a = není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky , která ovlivňuje výkon žáka.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni :

- pracoval/a úspěšně

- pracoval/a

5. Získávání podkladů pro hodnocení

a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

- analýzou výsledků činnosti žáka

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb

- rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci

b) Žák musí být z příslušného vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně několikrát za každé čtvrtletí.

c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším možném termínu.

d) Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy), aby se práce nekumulovaly do určitého období.

e) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka.

f) Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky. V případě, že žák "chronicky" zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiným sdělením, třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost oznámí jinou prokazatelnou formou zákonnému zástupci žáka.

g) Pokud je žák dlouhodobě nemocen (více než 14 dní), učitel individuálně žákovi rozvrhne doplnění učiva a zpětně toto doplnění zkontroluje.

Článek III.

KLASIFIKACE ŽÁKA

1. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Zákonní zástupci, jejichž dítě má vývojovou poruchu diagnostikovanou odborným pracovištěm , mohou požádat o slovní hodnocení.

3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období ( ten je jedním z vodítek). Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle a snaha.

5. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Hodnotíme celkové vědomosti, znalosti a získané kompetence.Smyslem hodnocení není žáka "nachytat" na tom, co neumí.

6. Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídách. Pro čtvrtletní klasifikaci jsou známky zapisovány do formuláře pro klasifikaci, které vyplňují třídní i netřídní učitelé. Na základě těchto údajů jsou zpracovány podklady pro pedagogickou radu . Pro přehledy o klasifikaci slouží též výstupy z programu Bakaláři.

7. Případné problémy a zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogických radách.

8. Na konci pololetního klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší třídní učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů v programu Bakaláři a připraví případné návrhy na opravné zkoušky či termíny odložené klasifikace.

9. Klasifikace a tisk vysvědčení se zpracovává elektronicky v programu Bakaláři. V prvním pololetí se žákům vydává výpis z vysvědčení . 

Článek IV.

SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

• Žáci ve spolupráci s vyučujícími věnují dostatek prostoru pro vlastní hodnocení. Především potom v oblasti získávání nových poznatků a kompetencí. Dále potom na jejich schopnost aplikace. Sebehodnocení by mělo být zaměřeno i na možné zaostávání a neplnění cílů a úkolů v jednotlivých hodnocených oblastech.
• Takové sebehodnocení se realizuje minimálně každé pololetí v každém předmětu.
• Pro písemnou podobu sebehodnocení může být určen á část žákovské knížky.

Článek V.

CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA, OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU, SPLNĚNÍ POVINNÉ

ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

1. Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn , pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle bodu 9. čl. V.

3. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

4. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

5. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září (následujícího školního roku). Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popřípadě znovu opakuje 9.ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu, nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník.

6. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

7. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy (v případě, že je v daném předmětu vyučujícím ředitel, tak krajský úřad) dodržení pravidel hodnocení uvedených v klasifikačním řádu. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy (krajský úřad) výsledek hodnocení změní. Pokud pravidla nebyla porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

8. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval.

9. Ředitel školy může na žádost zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře povolit opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již ročník opakoval .

10. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 18 let. Pokračování v základním vzdělávání žáků se zdravotním postižením upravuje § 55 odst. 2 školského zákona.

Článek VI.

VÝSTUPNÍ HODNOCENÍ

1. Hlavním obsahem tohoto hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání.

2.Dále výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o:

a) možnostech žáka a jeho nadání

b) předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka

c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky

d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

3. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku.

4. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi také v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Výstupní hodnocení škola vydá do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však na konci prvního pololetí a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky.

5) V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však 30. října a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky.

Článek VII.

KOMISINÁLNÍ ZKOUŠKY

(KOMISIONÁLNÍ PŘEZKOUŠENÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY)

1. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně odbor školství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále jen KÚ). Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

2. Žák může v jednom dni konat komisionální zkoušku pouze z jednoho předmětu.

3. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky

4. Žák koná opravné zkoušky nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák dostavit ze závažných důvodů, umožní ředitel školy vykonání opravných zkoušek v náhradním termínu nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého.

5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostavil k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, neprospěl.

6. V odůvodněných případech může KÚ rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole.

Článek VIII.

KLASIFIKACE ŽÁKŮ PŘI PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY V ZAHRANIČÍ

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, koná zkoušku ve spádové škole:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a literatura

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu oboru vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu oboru Dějepis a Zeměpis vztahujícího se k České republice

2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy.

3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1. nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5. Zkouška je komisionální a je organizována podle ustanovení § 19 a § 20 vyhlášky .

6. Termín zkoušky určí ředitel školy po dohodě se zákonným zástupcem nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Není-li možno žáka přezkoušet ze závažných důvodů, stanoví ředitel školy náhradní termín, nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

7. Po vykonání zkoušky vydá škola žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: " Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

8. Podrobně tuto problematiku řeší školský zákon a vyhláška.

Článek IX.

KLASIFIKACE ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI

(dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyslalie)

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce nebo být ústně zkoušen. Zákonní zástupci žáků, kteří mají s vývojovou poruchu diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Na slovním hodnocení se dohodnou s třídním učitelem, který tuto skutečnost oznámí ostatním vyučujícím.

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.

Článek X.

KRITÉRIA SLOVNÍHO HODNOCENÍ

Při slovním hodnocení se uvádí :

a) zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem

- ovládá bezpečně

- ovládá

- podstatně ovládá

- ovládá se značnými mezerami

- neovládá

b) úroveň myšlení

- pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

- uvažuje celkem samostatně

- menší samostatnost myšlení

- nesamostatné myšlení

- odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) úroveň vyjadřování

- výstižné, poměrně přesné

- celkem výstižné

- nedostatečně přesné

- vyjadřuje se s obtížemi

- nesprávné i na návodné otázky

d) úroveň aplikace vědomostí

- spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

- dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb

- s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

- dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

- praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) píle a zájem o učení

- aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

- učí se svědomitě

- k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů

- malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

- pomoc a pobízení k učení se míjejí účinkem

Článek XI.

PLATNOST VNITŘNÍHO KLASIFIKAČNÍHO ŘÁDU

Klasifikační řád byl schválen na jednání školské rady dne 14. 10. 2009 a nabývá účinnosti dnem 15. 10. 2009.

Tímto pozbývá platnosti klasifikační řád ze dne 10.10.2007.

Mgr. Roman Hásek

ředitel školy