Adventní přespání ve školní družině

Advent, čas očekávání a hledání světla, které se kolem nás s blížící se zimou vytrácí. A tak se z našeho přespání stala malá slavnost.

Děti jsme přivítali stínovým divadélkem O poutníku Jakubovi. Příběh vypráví o moudrosti člověka, o hledání souvislostí mezi lidským jednáním a přírodou, o světle v našich srdcích, o nadějích ukrytých v dětech. Po zazvonění pohádkového zvonečku jsme se pustili do tvoření. Nůžky, papír, špejle a ve skupinkách vznikaly loutky, se kterými si později všechny děti zahrály svá divadélka.

Když jsme dokončovali poslední šmik, ozvalo se tiché cinkání: „Slyšíte?“ Andělé! Jejich zvonky nás přivítaly a andělské úsměvy nás vyzvaly, abychom je následovali ven.

Oblékli jsme se a vydali se za lucerničkami andělíčků, které nás dovedly na zahradu do přírodovědné učebny. Tam pro nás měli dárek: svíčku. Před námi se objevila Jakubova zahrádka, přesně taková, o jaké se v příběhu dozvěděl Jakub od zeleného hada se zářícími hvězdami na těle Hvězdami, které se rozzáří vždy, když někdo na Zemi vykoná dobrý skutek.

Děti tak v přítomnosti andělů a moudrého Jakuba procházely zahrádkou a odnášely si z ní světlo své svíčky a nejen to. Zazněla píseň:
„Moje malé světélko chci, aby svítilo. Nikdo mi ho nezhasne…“

Když se andělé vydali zpět tam, kde jsou zrovna potřební, rozhodli jsme se donést světlo i do lesa k lesním zvířátkům.

Vyrazili jsme do nočního lesa s pokorou před tmou, s nadějí a s přáním pro naše blízké, pro přírodu, pro svět a kamarády. Na palouku jsme zažehli prskavky a světlo se rozzářilo do noci. Když jsme se poté vraceli, poděkovali jsme lesu, že nás bezpečně provedl, a zamávali stopám zvířátek otisknutým ve sněhu.

Zpátky v družině na nás čekalo občerstvení od maminek, dětská divadélka, hra světla a stínu, pohádky a příběhy, které si děti samy vymyslely.

Cililink! Zvoní zvonec, pohádky je konec a hurá na kutě. Dobrou noc!

A to nejdůležitější? Poznání, že i když kolem sebe někdy vidíme tmu, v našem srdci je vždy dost světla, které potřebujeme na cestu. A to teď děti dobře vědí.