Soustředění sportovních tříd na Bišíku

Na hodnocení sportovního soustředění jsme se zeptali našich dětí.
Co mě na výcvikovém táboru mile překvapilo?
Že mi do stanu nevlezli mravenci a jiný hmyz; že jsme hráli hry a lidé byli ochotní; dětské hřiště s hodně prolézkami; výrobky od krav k snídani (mléko, máslo, jogurt); nové aktivity ve skalách; rozhledny, ze kterých bylo vidět krásnou přírodu a možnost zábavy pro děti formou hřiště; že nám nenateklo do stanu; zábavné hry; pádlování; že jsme se nepřeklopili; že se nikdo nezranil; velmi hezká příroda; dobrá snídaně; 7 žvýkaček za 2 Kč; hodně aktivit (slaňování, lezení, kánoe), ježdění na kánoích, hodně jsme se hýbali, střelba, bouřka v noci, že jsme slaňovali tu vyhlídku; orientační běh, který se mi zdál o hodně zábavnější než v Trutnově; když pršelo, tak nám nenapršelo do stanu; hezké prostředí (skály, jezero, spousta vyhlídek, dobré zábavné hřiště); dobře jsme se bavili; že nás nechali slaňovat z vyhlídky a večerka v deset hod.; že jsme hráli minigolf a mrchožrouty a požírače.

Co mě na výcvikovém táboru překvapilo nemile?
Že se mi lehce spálil marshmallow; nedovařený oběd; že nám kluci odkopli kolíky a málem nám odlétla plachta od stanu; při cestě na Bišík byly moc velké kopce; v noci jednou pršelo a měli jsme mokré boty; v noci byla zima; myslela jsem si, že tam to jezírko bude čistší, ale to moc nevadí; spálení kůže od slunce; bolest achillovy šlachy; déšť; velká porce při prvním obědu; drahý ceny za nanuky; že Ady skončil v příkopě; bolely nás nohy; bodance od hmyzu, kopřivy a celé zničené nohy; ztracený provázek od karimatky; že mně ve stanu byla zima.

Monika Krejčí